Stories & Guides

Pro mnohé je podzim nejlepším obdobím pro turistiku. Barevné lesy, čerstvý vzduch a uklidňující pocit změny jsou prostě k nezaplacení. Podzim si ale hraje podle vlastních pravidel: ráno tě bude mrznout při výstupu, v poledne se budeš potit na vrcholu a přeháňka, která tě překvapí, rozhodně nebyla v předpovědi počasí. Nad 1 500 metry může být dokonce sníh, což v říjnu není nic neobvyklého. Dobrá zpráva? Se správným vybavením to není žádný problém. Zde ti vysvětlíme, co je nejlepší nosit při podzimní turistice, abys mohl/a naplno užívat čas v přírodě.

Žlutá cedule u stezky, červeno-bílo-červená značka na skále, mohyla na alpském hřebeni: pokud hodně chodíš na túry, narazíš na úžasnou rozmanitost turistických značek. Všechny slouží stejnému účelu: bezpečně tě dovést do cíle. Ale co přesně znamená každá barva, jak se systémy liší zemi od země a na co si dát pozor po cestě? Zde se dozvíš vše, co potřebuješ vědět o turistickém značení, abys na své příští túře vždy věděl, kde se nacházíš a kam jdeš.

Turistika o samotě může zpočátku znít osaměle, ve skutečnosti je to však často pravý opak. Putování samotného lesem a horami přináší pocit svobody a jasnosti a nabízí jedinečný způsob, jak prožívat přírodu. Žádné srovnávání se s ostatními turisty, žádné kompromisy – jen ty a stezka před tebou. V tomto příspěvku se dozvíš, co dělá sólové túry tak výjimečnými, jak se správně připravit a na co bys měl/a pamatovat – zejména jako žena. Ukážeme ti také, jak co nejlépe využít čas na stezce i po duševní stránce.

Kořeny, sutě, prudká stoupání a nepředvídatelné počasí: při trail runningu jsou tvoje nohy vystaveny extrémním podmínkám. Většina běžců věnuje hodně času výběru správných trail runningových bot, což dává naprostý smysl. Mezi tvou nohou a botou však leží kus vybavení, na kterém záleží stejně tolik: ponožky. Co platí pro turistiku, platí o to více pro trail running, protože zahrnuje vyšší rychlosti, větší zátěž nohou a dynamičtější pohyby. Zde je důvod, proč specializované trail runningové ponožky hrají zásadní roli, a na co si dát pozor při jejich výběru.

Jasné slunce, modré nebe a hory na obzoru – to zní jako ideální den na túru. Ale když teploměr stoupá k 30 °C, budeš potřebovat víc než jen dobrou náladu a prodyšné turistické boty. Vysoké teploty a intenzivní UV záření mohou rychle dostat tvé tělo na hranici jeho možností. V tomto článku se dozvíš, jak se nejlépe připravit na turistiku v horku a na co rozhodně nesmíš zapomenout, když vyrazíš na trasu.

Dvě švýcarské horolezkyně cestují v létě roku 2025 do Kyrgyzstánu: Gentiana Zyba a Sandra Christen. Khan Tengri dlouho přitahoval jejich pozornost – odlehlý, náročný, nekompromisní. Společně s místním horským průvodcem si vyberou severní stranu. Ale vysoko na hoře, jen několik metrů pod vrcholem, vyvstane zásadní otázka: pokračovat dál, nebo se otočit zpět?

Svého lezeckého partnera si nevybíráš podle toho, co ukazuje váha. Ať už jde o páry, skupiny přátel nebo náhodné týmy v lezecké stěně – většina dvojic se potýká s rozdíly v hmotnosti, někdy jen o pár kilogramů, jindy výrazně více. V každodenním životě je to zcela bezvýznamné, ale při lezení se to stává skutečně důležitým z hlediska bezpečnosti. Poměr hmotnosti mezi jističem a lezcem přímo ovlivňuje to, jak je zachycen pád – a to má vliv na míru rizika pro obě osoby. Zde je vše, co potřebuješ vědět o tom, proč hmotnost při lezení hraje roli, kdy se rozdíl stává problematickým a jaké techniky a vybavení tě mohou udržet v bezpečí bez ohledu na okolnosti.

Přemýšlel/a jsi někdy nad tím, proč někteří lidé zdánlivě bez námahy procházejí po úzkých hřebenech, zatímco tvá kolena se podlamují už při pouhém pohledu na propast pod tebou? Pravda je, že to má mnohem méně společného s přirozeným talentem, než by ses mohl/a domnívat. Pevné nervy a jistota kroku jsou totiž dovednosti, které lze trénovat – pokud víš jak. V tomto průvodci ti ukážeme, jak si vybudovat sebedůvěru ve výškách a zlepšit jistotu kroku na stezce.

Hluboko uvnitř žulové jeskyně ve Flatangeru v Norsku se nachází cesta nepodobná ničemu jinému. Strmá, silová a neúprosně dlouhá, B.I.G. 9c (5.15d) patří mezi nejfuturističtější sportovní lezecké cesty, které kdy byly osazeny nýty. Postupem času se stala měřítkem obtížnosti a magnetem pro ty, které přitahovala její výzva. Jedním z nich byl i Jakob Schubert. Stal se jedním z jejích nejodhodlanějších protagonistů a prvním, kdo na B.I.G. provedl volný výstup.

V září 2024 se sportovkyně Mammut Katherine Choong zapsala do historie švýcarského lezení, když během jednoho dne zdolala cestu Zahir (8b+, 300 m), náročnou vícedélkovou trasu na Wendenstöcke v Bernském Oberlandu, a to v plném ecopoint stylu, což znamená přístup ke stěně vlakem, na kole a pěšky, bez motorové dopravy. Tento film sleduje její dobrodružství a přináší Katherinein syrový, osobní popis mimořádného zážitku. Trasa se táhne 300 metrů přes osm délek, hodnocených 6c, 8a, 8b+, 7c, 7a+, 7a+, 7b a 6c. Byla osazena Güntherem Habersatterem a Iwanem Wolfem mezi lety 1996 a 2004 a volně přelezena jimi v roce 2006, je považována za měřítko ve Wenden. Výzva: vylézt každou délku čistě, na prvním, během jednoho dne.